Topení vyjetým olejem - čistě

Myslíte si, že vyjetý motorový olej musí hořet velkým žlutým, kouřivým plamenem?
Podívejte se na fotografie.
Na snímcích vidíte různé vývojové verze pyrolytických vírových olejových hořáků Zejda a různé režimy jejich spalování. Vývoj této technologie a experimentování se spalováním použitých olejů se věnuji více než 14 let.
Na fotografiích není zemní plyn ani propan.
Hořáky byly zkoušeny mimo jiné na vyjetém motorovém oleji 10W-40 z dieselových motorů.
A právě rozdíl mezi velkým žluto-bílým svítivým plamenem a modrým, modrošedým, fialovým nebo téměř transparentním plamenem je jednou z věcí, které se v návodu naučíte pochopit.
Neprodávám hotový hořák.
Nabízím návod, výrobní a provozní příručku a výrobní náčrty, podle kterých si technicky zručný člověk může olejový hořák vyrobit, uvést do provozu, správně nastavit, obsluhovat, čistit a udržovat.
Nejdůležitější ale nejsou samotné rozměry.
Návod vysvětluje, proč hořák funguje.
Dozvíte se, co se s olejem uvnitř hořáku děje, jak vznikají hořlavé plyny, jakou úlohu má pyrolýza, teplota, přívod vzduchu a víření a proč může stejný olej v jednom režimu vytvářet velký žlutý svítivý plamen a v jiném modrý až téměř neviditelný plamen.
Nestačí vědět, jak velký otvor vyvrtat. Důležité je pochopit, proč tam ten otvor je a co jeho změnou způsobíte.
Co lze v hořáku spalovat?
Konstrukce je určena pro různé druhy použitých olejů – použitý kuchyňský a rostlinný olej i vyjetý motorový olej.
Hořák dokáže pracovat také s nefiltrovaným olejem. Při zkouškách pracoval i s olejem kontaminovaným vodou přibližně do 7 %.
Při spotřebě přibližně 1 litr oleje za hodinu odpovídá energetický obsah přiváděného paliva přibližně 10 kW tepelného příkonu. Skutečný využitelný výkon celé topné soustavy potom závisí především na konstrukci a účinnosti použitého výměníku.
Podívejte se ještě jednou na fotografie
Nejsou zde pouze pro efekt. Každá ukazuje něco jiného.
Uvidíte hořák Zejda 3 v rozsahu 5–15 kW po 12 hodinách provozu, výkonnější Zejda 1 v rozsahu 15–36 kW, experimentální konstrukci s nastavitelnými parametry spalování i různé fáze a režimy plamene.
Na jednom ze snímků je vidět tepelný účinek při zahřívání oceli až do světle žlutého až bílého žáru.
A potom je zde možná nejzajímavější fotografie:
plamen, který téměř není vidět.
Modrošedý až fialový, slabě svítivý, místy téměř transparentní režim hořáku Zejda 3 může na první pohled vypadat méně působivě než obrovský žlutý plamen.
Právě tady ale začíná být zajímavé spalování skutečně pochopit.
Velikost a svítivost plamene sama o sobě neříká, kolik využitelného tepla získáváte.
Poslední fotografie se žluto-bílým svítivým plamenem proto není ukázkou toho, čeho chceme za každou cenu dosáhnout. Je především názorným kontrastem mezi různými režimy spalování.
V návodu se naučíte nejen takový hořák postavit, ale především pochopit, proč se plamen mění a jak jednotlivé parametry spalování ovlivnit.